Ekonomice se daří, teď ještě aby se lidem vyplatilo pracovat

Podle aktuálních prognóz se již čtvrtým rokem bude Česká republika těšit z ekonomického růstu, který se výrazně promítá do zisků firem. Platí ale to samé pro konta jejich zaměstnanců? Nebo mají pravdu odbory, když říkají, že pracujeme za chudé mzdy?

Jako argument proti vyšším odměnám se často používá mantra o nízké produktivitě práce v České republice. I proto je prý z pohledu některých zaměstnavatelů legitimní, že si lidé nevydělají tolik, co například pracující v Německu. Pokud bychom se podívali blíže do statistik, dozvíme se, že česká produktivita práce se sice pohybuje kolem 70 % průměru Evropské unie, ale české mzdy jsou na 40 % průměru EU. Z toho tedy vyplývá, že mzdy u nás rozhodně nekopírují naší produktivitu a cena práce je výrazně podhodnocena.

Hladina mezd je v České republice dlouhodobě problém. Podle nedávno zveřejněných čísel Českého statistického úřadu končí každý desátý Čech v příjmové chudobě. Za zmínku však také stojí fakt, že velká skupina lidí se pohybuje mírně nad hranicí příjmové chudoby. Kdybychom tedy tuto hranici jen o trochu posunuli ze současných 60 % mediánu příjmů o něco výše, může se na krásno stát, že se nám počet občanů, kteří jsou statisticky označováni jako příjmově chudí, zdvojnásobí.

Není se ale čemu divit. Česká republika má v mezinárodním srovnání osmé nejnižší náklady práce. Cena práce se u nás pohybuje na úrovni 10,2 eur za hodinu, zatímco Němec pracuje oproti nám za trojnásobnou mzdu, Dán dokonce za čtyřnásobnou.

Jedním z klíčových nástrojů, jak se konečně odpoutat ode dna, je pravidelné navyšování minimální mzdy. Tedy mzdové hranice, pod kterou zaměstnavatel ze zákona nesmí jít, pokud s ním zaměstnanec sjednává pracovní poměr. Velkou chybou bylo její sedmileté zamrznutí za dob pravicových vlád, což se současné vládě daří otáčet. Minimální mzda se od té doby zvyšovala již čtyřikrát a pro letošní rok je na 11 000 korunách hrubého.

V diskuzi o jejím navýšení pro příští rok se nyní opět rozjely debaty na úrovni zástupců tripartity (zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů). Ty skýtají velkou pravděpodobnost, že opět dojde k jejímu navýšení. Současná částka však zdaleka nepokryje již zmíněnou hranici příjmové chudoby. Ta v minulém roce pro domácnost jednotlivce činila 10 691 korun za měsíc. Z toho vyplývá, že pokud by vláda chtěla do svého finálního verdiktu zakomponovat i tento fakt, musela by se minimální mzda výrazně zvýšit. Podle odhadů minimálně na částku 12 500 korun hrubého, aby tak u jednotlivce pokryla alespoň aktuálně změřenou hranici příjmové chudoby.

V pondělí se k tomuto tématu sejdou právě zástupci tripartity, kteří by na jednání měli dojít k finální shodě o kolik se příští rok zvýší hranice nejnižší mzdy v České republice. Pokud nedojdou konsenzu, rozhodne vláda.

Obecně však platí, že pracovat se prostě lidem musí vyplatit a nyní při ekonomickém růstu a pro Českou republiku nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii je ten správný čas na růst mezd tlačit. Ekonomický růst země totiž musí v peněženkách pocítit hlavně její občané, nikoliv selektivně jen majitelé firem. Radikální zvýšení hranice nejnižší zákonné mzdy může pomoci v odvázání kotvy chudých příjmů, které jinak drží odměňování v ostatních sektorech ekonomiky u dna. Nebojme se toho, lidé si to zaslouží!

Michal Pícl,  vedoucí odboru analýz Úřadu vlády a ekonomický expert ČSSD

Zdroj: iHned.cz