K meritu daňové progrese

Jestliže by se splnilo vše, co v rozpočtové oblasti navrhuje ODS, došli bychom k číslu minus 120 mld. Kč. V případě vize TOP 09 je výpadek ještě o nějakých 80 miliard markantnější. Mimochodem, ke státní kase není o moc milosrdnější ani předprázdninové snění šéfa ANO.

Jsou to neuvěřitelné cifry, vzhledem k tomu, že tradiční strany pravice, nyní ve spojení s novou pravicí, rádi obviňují sociální demokracii z rozhazování. Chápu, že volby jsou na dostřel, takže předvolební programy srší nejrůznějšími nápady, komu všemu snížit daně. Nelze ovšem snížit daně bez promyšlení všem a ještě se u toho tvářit rozpočtově odpovědně.

Díky programové diskuzi, kterou jsme z jara s odbornou veřejností prošli, navrhuje ČSSD posunout původně zamýšlenou hranici daňové progrese až na 80 tisíc korun. Je to návrh, který by v rámci veřejných rozpočtů přinesl výpadek cca 20 mld. Kč, nicméně předkládáme jej v rámci komplexní změny daňového systému, podporující princip progrese a fiskální neutrality. Výpadek v rozpočtu, který přinese snížení daňového zatížení, dorovnáme vyšším zdaněním nejbohatších společně se zavedením bankovní daně. To jsou instrumenty, jež jsou na západ od nás naprosto běžnou záležitostí.
Díky posunutí hranice progrese až na 80 tisíc korun hrubého příjmu snížíme daňové zatížení 4,9 milionu ekonomicky aktivních lidí. Zaměstnanci s průměrným příjmem si měsíčně polepší přibližně o 1180 Kč. (V závislosti na výši příjmu toto pásmo kolísá v průměru mezi 800 až 1200 korunami měsíčně.)

Nižší daně a vyšší příjmy ulehčí malým a středním podnikatelům a mohou se odrazit v růstu mezd a podnikových inovací. Přibližně 97 procentům nejmenších podniků snížíme daňové zatížení až o třetinu oproti současnosti. Změna založená na progresivní dani přinese malým a středním podnikům více než 6 miliard korun. Celkově by se snížení daňového zatížení týkalo až 99 procent našich podniků a díky systému progresivní daně založené na třech pásmech sazby daně bychom do veřejných rozpočtů vybrali dokonce až 12 miliard korun navíc.

Do rozpočtu musíme dostat i další prostředky, které dnes bez povšimnutí odtékají do zahraničí. Tomu bychom rádi zabránili prostřednictvím navrhované bankovní daně, která by státní kase přinesla až 11 miliard korun navíc. Tato dodatečná daňová opatření také mimo jiné dovolí snížit DPH u vybraných základních potravin jako je například čerstvé maso, mléko, chleba, čerstvé ovoce a zelenina. Uvedené potraviny by se přesunuly z dnešní patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní, což by sice přineslo výpadek státního rozpočtu v rozmezí jednotek miliard korun, na druhou stranu slovenská zkušenost, kterou jsme se v tomto návrhu inspirovali, ukázala, že i touto cestou se lze úspěšně vydat.

Koncept, jenž daňové břemeno přesune od nízko a středně příjmových skupin k bohatým a silným není v moderních západoevropských ekonomikách ničím novým. Moderní daně musejí být progresivní, nesmí tlumit podnikání malých a středních podniků, ale naopak podporovat odvětvovou a regionální rozmanitost. Směr, jímž navrhujeme se po volbách ubírat, je reálný. Generuje dostatečné příjmy pro snížení daňové zátěže většiny obyvatel, je rozpočtově neutrální a hlavně neohrožuje kvalitu a dostupnost veřejných služeb, jejichž garanci sociální demokracie už od svých počátků principiálně hájí.

Článek vyšel v týdeníku FAKTOR S, 20.7.2017