90´ ČT24: Rekordní zvýšení důchodů?

90´ ČT24: Rekordní zvýšení důchodů?

Vláda chystá největší zvýšení důchodů v historii Česka. Zaznívají obavy, zda na to bude mít.

Ve dvou krocích chce vláda zvýšit v příštím roce důchody. Projde-li její novela zákona o důchodovém pojištění parlamentem, budou nejdříve všechny důchody zvýšeny o 320 korun (růstem základní výměry) a potom přibude řádná valorizace. Celkově by se pak průměrný důchod měl zvýšit o 918 korun měsíčně, uvedla ve středečním pořadu Devadesátka ČT24 ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Návrh má sice v parlamentu podporu většiny stran, zajímají se však, jak chce kabinet toto největší zvýšení penzí v historii České republiky dlouhodobě financovat.

Němcová uvedla, že vláda k tomuto jednorázovému  kroku chce přistoupit proto, aby se dál nerozevíraly nůžky mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou mzdou. K jejich zmenšení by běžná valorizace nestačila, proto se to kabinet rozhodl řešit změnou základní výměry. Tato pevná výměra důchodů je pro všechny stejná a nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent.

Připomněla také, že je 750 tisíc důchodců, kteří pobírají důchod menší než 11 tisíc korun a mnozí se pohybují blízko hranice chudoby. Přitom méně než pět tisíc korun důchodu bere kolem 65 tisíc lidí. U nich by se novelou důchod zvýšil o 598 korun měsíčně, podotkla ministryně. Nejnižší důchod v současné době činí 3470 korun.

Zmínila rovněž, že lidem nad 85 let by navíc (tedy kromě uvedeného zvýšení) od ledna příštího roku stouply důchody o tisíc korun měsíčně. To by vyšlo stát asi na 2,7 miliardy korun. Byly zvažovány různé věkové hranice, tato výše je udržitelná pro státní rozpočet, řekla ministryně. Důchodců starších 85 let je v Česku zhruba 270 tisíc.

Až po této novele by současná vláda v demisi chtěla přistoupit ke „skutečné, systémové, velké penzijní reformě“. Při ní by se měla řešit i situace matek s velmi nízkými důchody, u nichž kvůli péči o děti nastal propad důchodového pojistného.

Mnozí politici, experti i zástupci podnikatelů se však ptají, zda je navrhovaný systém finančně udržitelný, kde se na něj vezmou peníze v příštím roce a kde v letech následujích.

Například Hospodářská komora ČR již v úterý Aničko – kdy návrh novely schválila vláda – vydala varovné prohlášení. Podle ní novela ohrožuje stabilitu veřejných financí České republiky.

Místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek  v Devadesátce řekl, že zvýšení důchodů je správné, na druhé straně jde o poměrně vysokou zátěž státního rozpočtu, která navíc v dalších letech poroste. „Jde o náklad mnoha let, mělo by to být financovatelné a udržitelné“. Proto by se mělo podle něho říci, z čeho to bude financováno. Upozornil také na souběžně rostoucí výdaje na armádu či na platy učitelů a ve zdravotnictví.

Němcová s odkazem na vyjádření premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) řekla, že na privatizačním účtě je 21 miliard korun, které lze pro tento účel využít. Proto se pro tento Fond národního majetku připravuje novela zákona. Hledáním a využitím dalších zdrojů se podle ministryně nyní zabývá také ministerstvo financí.

Ekonom Michal Pícl (ČSSD) v pořadu zmínil, že minulá vláda připravila rezervu na krytí deficitů důchodového systému, v níž je nyní 23 miliard korun. Ty lze využít.

V minulém roce se po osmi letech dostal důchodový systém do plusu, ale v následujících letech se v souvislosti s chystanou novelou opět počítá se schodky.

Kritici chystané novele také vyčítají, že si polepší zhruba polovina lidí s nižšími důchody, zatímco druhé polovině by se růst penze zpomalil. Upozorňují, že návrh povede k nivelizaci důchodů. Podle některých studií je český důchodový systém už nyní velmi solidární a silně přerozděluje. Na malou zásluhovost penzí v Česku poukazoval už v roce 2010 Ústavní soud.

Ten tehdy zrušil s platností od září 2011 výpočet důchodů, který byl méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Soudci tehdy dali za pravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Výpočet procentní výměry důchodu byl podle ÚS protiústavní, protože stavěl solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantoval dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení.

Po verdiktu ústavního soudu se pak parametry systému měnily.

Němcová se domnívá, že současnou novelou by se důchodový systém nedostal do podobného stavu, kdy zasáhl Ústavní soud. Princip zásluhovosti podle ní porušen nebude. Jako příklad uvedla, že ten, kdo letos bere důchod 10 tisíc korun měsíčně, by v příštím roce dostal přidáno 822 korun, zatímco důchodce s 16 tisíc korunami by dostal 1 062 korun.


Zdroj: ČT24.cz

 

 

 

 

 

 

Události, komentáře: Plány na změnu daní

Události, komentáře: Plány na změnu daní

Vláda v demisi a navíc bez důvěry sněmovny předkládá do připomínkového řízení zásadní zákon na změnu daňového systému. Důležitou změnou je zrušení tzv. superhrubé mzdy, kterou chtěla ČSSD zrušit už v minulém období. Hnutí ANO ji v tom však bránilo. Nyní obrací o 180 stupňů. S tím souvisí i plánované zavedení sazeb daně z příjmů na 19 a 24 procent.

Co by to přineslo? A jak se na tyto změny díváme? Témata k diskuzi pro ekonomického experta ČSSD Michala Pícla a Miroslava Kalouska (TOP 09) v pořadu České televize Události, komentáře.


Zdroj: ČT24.cz

Pro a proti: Robotizace v Česku

Pro a proti: Robotizace v Česku

Raketovým tempem se v posledních letech rozvíjejí možnosti umělé inteligence. Firmy, které nechtějí zaspat dobu, přecházejí na tzv. Průmysl 4.0, tedy způsob řízení institucí a provozů, kde podstatnou část práce přebírají roboti. Jak se na tuto novou průmyslovou revoluci připravuje Česko?

„Česká republika je na rozcestí, kdy se může katapultovat mezi ty vyspělé a na umělou inteligenci orientované země, ale také může zaspat a může jí ujet vlak,“ uvedl v pořadu Pro a proti Michal Pěchouček z Katedry počítačů Českého vysokého učení technického.

Ten věří, že je správné se připravit na robotizaci a automatizaci primárně tím, že se přizpůsobí vzdělávací procesy, abychom vhodně připravovali děti a studenty na práci budoucnosti.

„V Česku máme sice poměrně kvalitní technické vzdělání, ale jsme vzděláváni konzervativně a nepřipravujeme se na tu úplně jinou práci, která nás v budoucnosti čeká… Pracovní trh se změní. Experti říkají, že zmizí do 25 let 2 miliardy prací na celém světě,“ upozornil Pěchouček.

Nemůžeme se schovávat za módní termín 4.0. Myslím, že žádná země není tak pročtyřnulovaná, jako je Česká republika. Úspěšné země jako Finsko, USA nebo Singapur nehovoří o 4.0, ale žijí vzděláváním, ve kterém mají nejlepší výsledky.

Michal Pěchouček

Podle něj přijdeme o manuální práci a administrativní práci, ale roboti budou automatizovat i tvůrčí práce. „Myslím, že automatizovatelné práce jsou úplně všechny.“

Progresivní země se dokážou velmi rychle rozhodnout pro změny. „Kdyby se česká vláda koncentrovala na významné a odvážné kroky, jako třeba přijetí legislativy pro testování autonomních aut, tak by to bylo lepší, než stále jednat na téma 4.0.“

Expert připomněl, že kvůli umělé inteligenci ubude ohromné množství práce. „Před námi je vymyslet práci pro příští generace, ale také rozhodnout, jak vydělávat peníze potřebné na komplikované sociální programy, rekvalifikace a vytváření pracovních míst, které nebudou generovat vysokou přidanou hodnotu.“

„Věřím tomu, že společnost musí předefinovat pojem práce. Bude to široká aktivita pro lidi, a pouze malá část práce bude generovat vysokou přidanou hodnotu,“ předpověděl Pěchouček.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl věří, že vlak nám v oblasti digitalizace určitě neujíždí. „Tato vláda udělala v této oblasti hodně věcí. Děláme dost.“

„Ustanovili jsme iniciativu Průmysl 4.0, zastřešující dokument, který definuje výzvy spojené s postupující digitalizací. Vznikly akční plány Práce 4.0, Vzdělávání 4.0, Společnost 4.0 a Aliance 4.0, která má za cíl zefektivnit koordinaci všech agend spojených se 4. průmyslovou revolucí.“

Proces digitalizace je běh na dlouhou trať. Udělali jsme první kroky, které byly důležité… Uznávám, že chybí strategie státu v hospodářské politice. Tu by měla příští vláda stanovit, abychom byli konkurenceschopní.

Michal Pícl

Také iniciativa Technologie 4.0 směřuje k podpoře digitalizace a průmyslu. „Vznikl i akční plán Společnosti 4.0, který definuje, jak se v této problematice máme pohybovat.“

Kromě zmíněných koncepčních kroků podniká vláda také konkrétní kroky. „Například jsme nedávno podepsali memorandum se zástupci automobilového průmyslu, aby byla koordinace s vládou v oblastech, které se takto mění. Nesoustředíme se jen na automobilový průmysl, ale také na podporu malých a středních podniků, aby se posunuly v rámci digitalizace.“

Ekonom se obává, že pokud bude v jednotlivých firmách v Česku automatizace stoprocentní, tak pak není důvod, aby u nás zahraniční firmy zůstávaly.

„Proto musí být institucionální zakotvení České republiky takové, aby třeba startupy, které tu vzniknou, nebyly prodány za velké peníze do zahraničí, a Česko z toho nebude nic mít,“ varoval Michal Pícl.

Pro a proti: Kdy bychom měli přijmout euro – pokud vůbec?

Pro a proti: Kdy bychom měli přijmout euro – pokud vůbec?

Prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky, který vybídl k debatě o stanovení termínu přijetí eura, rozpoutalo diskuzi, jestli by takový krok Česku pomohl, nebo naopak uškodil. Může nás společná měna přiblížit standardu Evropské unie, nebo by příliš zatížila tuzemské domácnosti?

„Jako proevropská strana podporujeme přijetí společné evropské měny,“ prohlásil v pořadu Pro a proti ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

Podle něj je eurozóna prostorem, který nenechá padnout žádného svého člena, a pokud je v problémech, pomůže mu. „To se může stát i nám, ačkoli máme jeden z nejzdravějších finančních sektorů, a v takovém případě by nám eurozóna mohla také půjčit.“

„Ukazuje se, že eurozóna se bude prohlubovat, a ti kteří v ní nebudou, budou stát bokem. A to bychom nechtěli, protože Evropa se bude měnit. A my chceme být u toho, protože Evropu výsostně potřebujeme,“ tvrdí expert.

Přijetí společné měny by přispělo k tomu, že bychom seděli u stolu, u kterého se rozhoduje… Nemůžeme se tvářit, že budeme nějakým nezávislým partnerem a využívat všech výhod EU. Tak to prostě nefunguje. 

Michal Pícl

Ten soudí, že je česká ekonomika podobná té slovenské. „Tam přijetí eura spíše pomohlo. Apokalyptické scénáře se nekonaly, zboží nezdražilo, lidem se hůře nevedlo, naopak, ekonomika roste, mzdy rostou, dokonce Slováci předhonili Českou republiku. Je to zbytečné strašení.“

„Tím, že nebudeme u evropského jednacího stolu, a tím, že nebudeme mít euro, tak svou rozhodovací schopnost ztratíme, ačkoli by nám to prospělo i ekonomicky,“ shrnul Michal Pícl.

Ekonomický expert a zakladatel strany Realisté Pavel Kohout upozornil, že samotné země, které euro používají, neplní podmínky a neměly by být do eurozóny připuštěny. „Francie, Itálie, Belgie a řada dalších drsně porušují podmínky, které se po nás požadují.“

Zejména podmínku výše státního dluhu prý porušují téměř všichni. „Itálie má státní dluh 130 % svého hrubého domácího produktu. Jestli se Itálie dostane do situace Řecka, což je značné riziko, bude lepší v té době nebýt v eurozóně.“

Představa, že bychom mohli v rámci EU něco prosadit, je směšná a absurdní. Ani Británii, a to je velká země, se nepodařilo v EU změnit prakticky vůbec nic. Bude lepší, když budeme opodál a udržíme si aspoň zbytky nezávislosti.

Pavel Kohout

„To takzvané jádro Evropské unie je předlužené, má katastrofální demografii a čeká ho několik špatných desetiletí. Bude to prostě část světa, které se nebude dařit dobře.“

Možnost, že by nám někdy eurozóna pomohla, je podle Kohouta velmi hypotetická. „Nemá cenu o tom ani uvažovat. Má ale cenu uvažovat o tom, co se stalo Slovensku. To si muselo půjčovat, aby mohlo přispívat na řecký dluh.“

„Došlo tak k tomu, že chudý slovenský důchodce v podstatě dotoval bohatého řeckého důchodce,“ konstatoval odborník.

Ten považuje přijetí eura za ztrátu politické i ekonomické nezávislosti. „Jak země postupně bohatne, tak se přesouvá ke službám s vyšší přidanou hodnotou, takže ty s nižší jako subdodavatelé automobilového průmyslu časem skončí.“

„Proto je zapotřebí se orientovat na budoucnost, a ne na přítomnost, která je právě ve znamení automobilového průmyslu. Pokud přijmeme euro, budeme navždy jen levnou montovnou,“ varoval Pavel Kohout.

Přijetí nebo nepřijetí eura se věnoval i hodinový speciál Českého rozhlasu Plus. Zatímco za posledních deset let se debata o přijetí eura v Česku příliš neposunula, na Slovensku už brzy oslaví desáté výročí zavedení evropské měny. Sousední země si už na nové peníze zvykla.

Podle Ivana Šramka, předsedy Rady pro rozpočtovou zodpovědnost Slovenské republiky, který byl guvernérem slovenské centrální banky od roku 2002 do roku 2010, má zavedení eura stále podporu místních občanů. „Vzali jsme si analýzy OECD nebo Mezinárodního měnového fondu, které ukazují, že zavedení eura na Slovensku ovlivnilo pozitivně vývoj HDP zhruba o 10 %,“ říká Šramko.

Lidé byly podle něho dobře připravení i na to, kolik euro rostanou za své úspory. I politická debata na Slovensku byla jiná – od roku 2003 tam nebyla žádná relevantní politická strana, která by proti přijetí eura vystupovala.


Zdroj: Český rozhlas Plus