Zlatá horečka odlivu zisku musí skončit!

Úřad vlády tento týden zveřejnil Analýzu odlivu zisků z České republiky, jejíž výsledky jsou naprosto alarmující. Česká republika nedokázala od svého vzniku využít potenciálu přímých zahraničních investic.

Analýza odhalila, že objem ekonomiky v domácím vlastnictví nezaznamenal prakticky žádný reálný růst, zatímco objem aktivit v zahraničním vlastnictví ve stejném období vzrostl dokonce sedmkrát. Dále se ukázalo, že míra odlivu výnosů z české ekonomiky je dlouhodobě přinejmenším dvakrát vyšší oproti normálu.

obrázek

Nejvíce se na tomto ohromném odlivu podílejí odvětví, která jsou nazývána jako takzvaná síťová (telekomunikace, energetika, vodárenství) a finanční sektor. Naopak pozitivně lze vnímat sektor výroby motorových vozidel, který tvoří páteř našeho hospodářství a který je také ve velkém vlastněn právě zahraničními investory. Sektor totiž vykazuje vysokou reinvestiční činnost: zisky, které tu z podnikání vzniknou, jsou u nás znovu produktivně použity.

Studie vznikla na základě pokynu vlády

Ihned po svém zveřejnění vyvolaly závěry studie velké emoce a to nejen mezi sektory, kterých se to přímo týká, ale také v řadách vládní koalice. Podstatné je zmínit, že zadání na vypracování této studie dostal za úkol Úřad vlády přímo od vládní reprezentace v rámci schválení tzv. Akčního plánu vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, jehož byl součástí. S podivem pak lze sledovat vyjádření některých politiků, kterým se daná zjištění, ať už z politických nebo osobních důvodů, nehodí „do krámu”.

Lze si totiž asi jen těžko představit, že by vládní strana, jejíž předseda a zároveň majitel firmy, která hojně využívá pro své podnikání velkých bankovních úvěrů, najednou začala danit bankovní sektor. Nebo že velkokapitalista bude sám na svoje impérium uvrhovat vyšší zdanění velkých firem, nebo bude prosazovat vyšší zdanění bohatých.

Státní rozpočet je v přebytku, proč nové daně?

Zajímavými názory, které se po uveřejnění objevily, se to jen hemžilo. Třeba ten, proč bychom měli zavádět další daně, když je státní rozpočet v přebytku. Stavět argument pouze na domněnce, že jedinou funkcí daně je funkce fiskální, tedy naplnění státního rozpočtu, je naprosto chybné.

Nadnárodní korporace si u nás příliš zvykly na to, že vyššího zisku nejsnadněji dosáhnou omezováním nákladů na mzdy. Pokud u nich neexistuje vůle na zvyšování mezd a ponechání více prostředků v rukou těch, kteří se o ně zasloužili, musíme se začít bavit o spravedlivějším přerozdělení a změně daňového mixu. Není totiž dlouho udržitelné, aby byla práce zdaňována více, než kapitál, který nakonec zmizí ze země původu kamsi do rukou utajených vlastníků zahraničních korporací.

Odnesou to klienti, tvrdí byznys

Závěry analýzy nenechali bez odezvy ani představitelé sektorů, kteří z ČR odsávají nejvíce finančních prostředků.
Ihned se ozvaly hlasy, že například zavedením sektorové daně pro finanční sektor zdraží úvěry, či že tyto společnosti dokonce přemístí své pobočky jinam do zahraničí. Kam jinam by se ale ještě chtěly banky přesouvat? Ve většině států EU je totiž sektorová daň na finanční sektor zavedena, a žádná apokalypsa se tam neděje. Nejrůznější formy zdanění finančního sektoru tedy již dávno fungují například v Německu, Belgii, Francii, Rakousku, Velké Británii nebo Nizozemí a pro všechny zúčastněné je to naprosto normální věc. Proč by tedy měla být Česká republika výjimkou a proč by zdanění kapitálu, který mizí do zahraničí, měli odnášet klienti?

Podobně zaznívají výhružky i z odvětví telekomunikací. Mobilní operátoři, kteří nabízejí českému zákazníkovi jedny z nejdražších mobilních služeb v Evropě, by chtěli v případě zavedení sektorové daně ještě více zdražovat. Možná by se spíše než zdražováním měli operátoři zabývat tím, proč jsou ceny za jejich služby v České republice systematicky výrazně vyšší, než je průměr Evropské unie. Proč, když chce zákazník lepší tarif, musí operátorovi pohrozit odchodem ke konkurenci? Proč se u nás obchod s mobilními operátory podobá „bagdádskému tržišti”?

Někteří zahraniční investoři si jednoduše za ta léta zvykli, že Česká republika je prostě takovým Klondikem Evropy, kde za nízké vstupní náklady přijdou zlaté časy dlouhodobého rýžování zisku. A každý z nich má samozřejmě právo na svůj zisk v podobě dividend. Nesmí to ale přerůst v nepřípustné drancování na úkor lidí, kteří se na tvorbě tohoto zisku podíleli.

Celá studie, kterou vypracovalo Oddělení strategií a trendů EU a Odbor analýz a informací Úřadu vlády, je k dispozici zde.