Se zrušenou třídenní karenční dobou podle něj znovu stoupne nemocnost. „Praktičtí lékaři, kteří vypisují nejvíc neschopenek, nemají žádnou motivaci se přít s těmi, kdo za nimi přijdou s tím, že mají trochu teplotu, rýmu a chtějí být doma. Téměř každý lékař takovému člověku dnes vyhoví. První tři neplacené dny to trochu brzdily,“ tvrdí Zimmermann, který je sám lékař.

„Nemocnost se s karenční dobou snížila jen proto, že si nemocní lidé na první tři dny vzali dovolenou. Tak se to dnes řeší. Nemocenská je od toho, aby se lidé léčili, ne, aby si na to brali dovolenou,” oponuje Pícl.

Opoziční zákonodárci navrhují, aby kvůli zrušení karenční doby zůstal dosavadní dobrovolný model, tedy, že budou lékaři dál posílat neschopenky sociální správě elektronicky přes takzvané e-podání. To můžou dělat už od roku 2010 a podle ministerstva práce tuto možnost využívají tři až čtyři procenta z nich.

Šéf sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti) označil řešení, které schválila vláda, za „upravený starý paskvil“. Podle Koláříka za malé používání nynějších e-neschopenek může „nepraktický systém“, který doktory nutí vyplňovat formuláře elektronicky i papírově.

„Nyní se tato povinnost bude vztahovat na všechny lékaře v Česku poskytující pracovní neschopenky, z čehož jim vyplynou nové náklady, a některé to může od jejich praxe naprosto odradit,“ míní Kolářík. Podle něj by lékaři měli mít možnost si vybrat, zda vyplní papírové, nebo digitální formuláře.

Zaměstnavatelé zase podmiňovali zavedení systému e-neschopenek zrušením karenční doby. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání, volali po zlepšení možnosti kontroly nemocných pracovníků.

„Novela zákona o nemocenském pojištění je evidentně šitá horkou jehlou. Obávám se, že i kvůli tomu mnoho dobrého nepřinese,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS).