Duel: Spor o e-neschopenky

Duel: Spor o e-neschopenky

Ulehčit život firmám i marodícím zaměstnancům – to je podstata celého projektu. Původní záměr elektronických neschopenek vláda odložila s tím, že ho od příštího roku celý nestihne. Chce ale prosadit, aby lékaři část z nich začali vypisovat už od poloviny příštího roku. Opozice, lékaři i zaměstnavatelé ale mají k projektu značné výhrady. Sledujte Duel ekonomického experta Michala Pícla (za ČSSD) a odborníka na zdravotnictví Petra Zimmermanna (ODS).
Lékaři v Česku by měli od července příštího roku začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat pouze přes počítač.Lidé už by tak nemuseli zaměstnavateli nosit papírový doklad, nadřízený by naopak měl dostat možnost nemocné pracovníky lépe kontrolovat. Návrh novely o nemocenském pojištění schválila ve středu vláda. Ministerstvo práce označilo změnu za první etapu zavádění e-neschopenek.
Plně funkční za dva roky?
„Systém plnohodnotně naběhne v roce 2020. Měnila se vláda a paní ministryně Němcová (bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová z ANO, pozn. red.) už rozběhnutý projekt zastavila. My jsme přišli s tím, že chceme dobu, kterou jsme promeškali, dohnat,” odráží v Duelu ekonomický expert Michal Pícl (za ČSSD) kritiku, že projekt bude fungovat od příštího roku jen částečně.„E-neschopenka je absolutně nepřipravená, je to chaotické. Elektronizaci se nevyhneme, ale sveze se s tím i zrušení karenční doby, a to považuji za mimořádně problematické,” kritizuje projekt v Duelu zdravotní expert ODS Petr Zimmermann.

Se zrušenou třídenní karenční dobou podle něj znovu stoupne nemocnost. „Praktičtí lékaři, kteří vypisují nejvíc neschopenek, nemají žádnou motivaci se přít s těmi, kdo za nimi přijdou s tím, že mají trochu teplotu, rýmu a chtějí být doma. Téměř každý lékař takovému člověku dnes vyhoví. První tři neplacené dny to trochu brzdily,“ tvrdí Zimmermann, který je sám lékař.

„Nemocnost se s karenční dobou snížila jen proto, že si nemocní lidé na první tři dny vzali dovolenou. Tak se to dnes řeší. Nemocenská je od toho, aby se lidé léčili, ne, aby si na to brali dovolenou,” oponuje Pícl.

Opoziční zákonodárci navrhují, aby kvůli zrušení karenční doby zůstal dosavadní dobrovolný model, tedy, že budou lékaři dál posílat neschopenky sociální správě elektronicky přes takzvané e-podání. To můžou dělat už od roku 2010 a podle ministerstva práce tuto možnost využívají tři až čtyři procenta z nich.

Proti opozice, lékaři i zaměstnavatelé

Šéf sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti) označil řešení, které schválila vláda, za „upravený starý paskvil“. Podle Koláříka za malé používání nynějších e-neschopenek může „nepraktický systém“, který doktory nutí vyplňovat formuláře elektronicky i papírově.

„Nyní se tato povinnost bude vztahovat na všechny lékaře v Česku poskytující pracovní neschopenky, z čehož jim vyplynou nové náklady, a některé to může od jejich praxe naprosto odradit,“ míní Kolářík. Podle něj by lékaři měli mít možnost si vybrat, zda vyplní papírové, nebo digitální formuláře.

Zaměstnavatelé zase podmiňovali zavedení systému e-neschopenek zrušením karenční doby. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání, volali po zlepšení možnosti kontroly nemocných pracovníků.

„Novela zákona o nemocenském pojištění je evidentně šitá horkou jehlou. Obávám se, že i kvůli tomu mnoho dobrého nepřinese,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS).

Pro a proti: Kdy bychom měli přijmout euro – pokud vůbec?

Pro a proti: Kdy bychom měli přijmout euro – pokud vůbec?

Prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky, který vybídl k debatě o stanovení termínu přijetí eura, rozpoutalo diskuzi, jestli by takový krok Česku pomohl, nebo naopak uškodil. Může nás společná měna přiblížit standardu Evropské unie, nebo by příliš zatížila tuzemské domácnosti?

„Jako proevropská strana podporujeme přijetí společné evropské měny,“ prohlásil v pořadu Pro a proti ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

Podle něj je eurozóna prostorem, který nenechá padnout žádného svého člena, a pokud je v problémech, pomůže mu. „To se může stát i nám, ačkoli máme jeden z nejzdravějších finančních sektorů, a v takovém případě by nám eurozóna mohla také půjčit.“

„Ukazuje se, že eurozóna se bude prohlubovat, a ti kteří v ní nebudou, budou stát bokem. A to bychom nechtěli, protože Evropa se bude měnit. A my chceme být u toho, protože Evropu výsostně potřebujeme,“ tvrdí expert.

Přijetí společné měny by přispělo k tomu, že bychom seděli u stolu, u kterého se rozhoduje… Nemůžeme se tvářit, že budeme nějakým nezávislým partnerem a využívat všech výhod EU. Tak to prostě nefunguje. 

Michal Pícl

Ten soudí, že je česká ekonomika podobná té slovenské. „Tam přijetí eura spíše pomohlo. Apokalyptické scénáře se nekonaly, zboží nezdražilo, lidem se hůře nevedlo, naopak, ekonomika roste, mzdy rostou, dokonce Slováci předhonili Českou republiku. Je to zbytečné strašení.“

„Tím, že nebudeme u evropského jednacího stolu, a tím, že nebudeme mít euro, tak svou rozhodovací schopnost ztratíme, ačkoli by nám to prospělo i ekonomicky,“ shrnul Michal Pícl.

Ekonomický expert a zakladatel strany Realisté Pavel Kohout upozornil, že samotné země, které euro používají, neplní podmínky a neměly by být do eurozóny připuštěny. „Francie, Itálie, Belgie a řada dalších drsně porušují podmínky, které se po nás požadují.“

Zejména podmínku výše státního dluhu prý porušují téměř všichni. „Itálie má státní dluh 130 % svého hrubého domácího produktu. Jestli se Itálie dostane do situace Řecka, což je značné riziko, bude lepší v té době nebýt v eurozóně.“

Představa, že bychom mohli v rámci EU něco prosadit, je směšná a absurdní. Ani Británii, a to je velká země, se nepodařilo v EU změnit prakticky vůbec nic. Bude lepší, když budeme opodál a udržíme si aspoň zbytky nezávislosti.

Pavel Kohout

„To takzvané jádro Evropské unie je předlužené, má katastrofální demografii a čeká ho několik špatných desetiletí. Bude to prostě část světa, které se nebude dařit dobře.“

Možnost, že by nám někdy eurozóna pomohla, je podle Kohouta velmi hypotetická. „Nemá cenu o tom ani uvažovat. Má ale cenu uvažovat o tom, co se stalo Slovensku. To si muselo půjčovat, aby mohlo přispívat na řecký dluh.“

„Došlo tak k tomu, že chudý slovenský důchodce v podstatě dotoval bohatého řeckého důchodce,“ konstatoval odborník.

Ten považuje přijetí eura za ztrátu politické i ekonomické nezávislosti. „Jak země postupně bohatne, tak se přesouvá ke službám s vyšší přidanou hodnotou, takže ty s nižší jako subdodavatelé automobilového průmyslu časem skončí.“

„Proto je zapotřebí se orientovat na budoucnost, a ne na přítomnost, která je právě ve znamení automobilového průmyslu. Pokud přijmeme euro, budeme navždy jen levnou montovnou,“ varoval Pavel Kohout.

Přijetí nebo nepřijetí eura se věnoval i hodinový speciál Českého rozhlasu Plus. Zatímco za posledních deset let se debata o přijetí eura v Česku příliš neposunula, na Slovensku už brzy oslaví desáté výročí zavedení evropské měny. Sousední země si už na nové peníze zvykla.

Podle Ivana Šramka, předsedy Rady pro rozpočtovou zodpovědnost Slovenské republiky, který byl guvernérem slovenské centrální banky od roku 2002 do roku 2010, má zavedení eura stále podporu místních občanů. „Vzali jsme si analýzy OECD nebo Mezinárodního měnového fondu, které ukazují, že zavedení eura na Slovensku ovlivnilo pozitivně vývoj HDP zhruba o 10 %,“ říká Šramko.

Lidé byly podle něho dobře připravení i na to, kolik euro rostanou za své úspory. I politická debata na Slovensku byla jiná – od roku 2003 tam nebyla žádná relevantní politická strana, která by proti přijetí eura vystupovala.


Zdroj: Český rozhlas Plus